Bolest zad a beder: fyzioterapie v Brně, která hledá příčinu

Bolí vás v kříži, zablokovala se vám záda nebo vás trápí vracející se bolest beder? Většina bolestí zad se dá řešit bez operace. Klíč je najít příčinu a odlišit, o jaký typ potíží jde. Provedu vás od vyšetření až k úlevě.

Bolest zad je jedna z nejčastějších potíží vůbec, patří dokonce k nejčastějším příčinám pracovní neschopnosti. A zároveň je to jedna z nejčastěji špatně uchopených potíží. Univerzální rada "ležte a berte prášky" dnes neplatí. Zásadní je nejdřív rozlišit, jestli za bolestí stojí něco, co potřebuje pozornost lékaře, nebo jde o mechanickou potíž, kterou fyzioterapie umí řešit, a pak podle typu zvolit správný postup. Právě tohle rozlišení je jádro toho, jak pracuji.

Termíny obvykle dostupné do 5 pracovních dní.

Jak přemýšlím o bolesti zad: tři kroky

Bolest zad není jedna diagnóza. Proto u ní nepostupuji podle jednoho receptu, ale podle jasné logiky, která rozhodne, co je pro vás správně.

Krok 1: Odlišit neurologickou příčinu

Nejdřív a nejdůležitěji zjišťuji, jestli bolest nemá neurologický podklad, tedy jestli za ní nestojí například výhřez ploténky s útlakem nervu nebo spondylolistéza (posun obratle). Provádím cílené neurologické testy, abych zjistil, jestli je podrážděný nebo utlačený nervový kořen. Tohle rozlišení je klíčové, protože rozhoduje o tom, jak se bude postupovat, a hlavně jestli je bezpečné pracovat aktivně.

Krok 2: Podle nálezu zvolit cestu

Když se neurologická příčina potvrdí, neznamená to automaticky operaci, právě naopak (o tom níže). Když se vyloučí, řeší se mechanická potíž beder, a ta se dál dělí podle toho, jestli je akutní, nebo dlouhodobá.

Krok 3: Akutní, nebo dlouhodobá potíž

Akutní zablokování zad a dlouhodobá vracející se bolest se řeší jinak, mají jiné cíle a jiná omezení. Rozlišení určuje, co budeme dělat hned a co dlouhodobě.

Nález na snímku není totéž co příčina bolesti

Tohle je jeden z nejdůležitějších poznatků moderní medicíny o zádech a hodně mění pohled na léčbu. Nález na magnetické rezonanci (výhřez, vyklenutí ploténky, degenerace) automaticky neznamená, že právě on je zdrojem vaší bolesti.

Podle PubMedu rozsáhlý přehled zobrazovacích nálezů u lidí bez jakékoli bolesti zad ukázal, že degenerace ploténky se vyskytuje u 37 % třicátníků a stoupá až k 96 % u osmdesátiletých. Vyklenutí ploténky mělo bez potíží 30 % dvacetiletých a 84 % osmdesátiletých. Jinými slovy, spousta lidí má na snímku "nález", a přitom je nebolí. Řada těchto změn je normální projev stárnutí, podobně jako šediny nebo vrásky, ne nutně příčina obtíží.

Proto se neléčí snímek, ale člověk. Struktura nálezu nepředurčuje míru bolesti ani to, jak se budete mít. Zásadní je, co ukáže klinické vyšetření, jak se potíže chovají a co vám reálně dělá problém, ne jen co je vidět na obrázku. Právě proto může u řady lidí i "ošklivý" nález na rezonanci dobře reagovat na konzervativní léčbu.

Výhřez ploténky a útlak nervu: kdy nemusí na operaci

Tohle je oblast, kterou znám do hloubky a kde umím nabídnout jasnou alternativu. Diagnóza výhřezu ploténky u mnoha lidí spustí strach z operace. Přitom operace zdaleka není vždy nutná a často ani není lepší volbou.

Podle PubMedu prospektivní studie na 370 pacientech s výhřezem bederní ploténky ukázala, že operace sice přinesla rychlejší úlevu od bolesti v prvních týdnech, ale ve střednědobém a dlouhodobém horizontu už nebyla lepší než konzervativní (neoperativní) léčba. Jinými slovy, po roce a dvou letech na tom byli lidé léčení konzervativně srovnatelně jako operovaní.

Podle PubMedu navíc meta-analýza u sportovců s výhřezem ploténky nenašla významný rozdíl v návratu ke sportu mezi operací a konzervativní léčbou. Obě cesty vedly k návratu k aktivitě v podobné míře.

Co to znamená pro vás: u velké části výhřezů je konzervativní léčba plnohodnotná volba, ne nouzové řešení. Mým úkolem je posoudit, jestli patříte mezi ty, kdo se bez operace obejdou, a pokud ano, vést vás cílenou terapií. Rozhodnutí o operaci je vždy na lékaři, ale u řady lidí se ukáže, že poctivá konzervativní cesta stačí.

Operace navíc není bez rizik do budoucna. Podle PubMedu se po pevném spojení (fixaci) bederní páteře zhruba u čtvrtiny pacientů časem rozvine takzvané onemocnění sousedního segmentu, tedy přetížení a degenerace obratlů nad nebo pod operovaným úsekem, které si může vyžádat další operaci. Ztuhlý operovaný úsek přenáší zátěž na sousední oblasti a ty pak trpí. To je jeden z důvodů, proč má smysl operaci nechat jako řešení pro případy, kde je opravdu nutná, a jinde nejdřív poctivě zkusit konzervativní cestu.

Pozor: existují situace, kdy je operace nutná a neodkladná (viz varovné příznaky níže). Konzervativní cesta má smysl tam, kde tyhle vážné příznaky chybí. O nutnosti operace vždy rozhoduje lékař.

Akutní bolest beder: houser a zablokovaná záda

Akutní bolest beder umí přijít z ničeho nic, po prudkém pohybu, zvednutí, nebo dokonce jen po nešikovném otočení. Lidově se tomu říká houser, seknutí, píchnutí nebo lupnutí v zádech. Bolest bývá ostrá, znehybňující, člověk se nemůže narovnat.

Je dobré pochopit, co se při houseru vlastně děje. Nejde o "vyskočený obratel", jak se lidově říká. Houser je z velké části reflexní obranná reakce těla: svaly kolem páteře se prudce stáhnou, aby ochránily oblast, kterou tělo vyhodnotilo jako ohroženou. Ta křeč sama o sobě je zdroj velké části bolesti a znehybnění.

Právě proto u akutního houseru funguje kombinace tří věcí: klidu, pohybu a času. Krátký relativní klid v nejhorší fázi, aby se přehnaná obranná reakce zklidnila. Postupný a bezpečný pohyb, jakmile to jde, protože úplné znehybnění křeč naopak udržuje. A čas, protože reflexní stažení odeznívá postupně. Cílem není uložit se na týden do postele (to dnes už neplatí jako léčba), ale najít tu správnou míru mezi šetřením a pohybem. Řeším sem i takzvané blokády, včetně blokády křížokyčelního (SI) kloubu, která umí bolest beder a hýždě napodobit.

Dlouhodobá a vracející se bolest zad

Jiný příběh je bolest, která se vrací nebo trvá dlouhodobě. Tady nestačí zvládnout akutní záchvat, ale je potřeba najít, proč se potíže vracejí, a to řešit. Bývá za tím kombinace oslabených hlubokých stabilizátorů, přetížení, špatných pohybových návyků a někdy i strachu z pohybu, který záda ještě víc oslabuje.

U dlouhodobých potíží proto pracuji jinak: postupným posilováním, nácvikem správného zatížení a úpravou návyků tak, aby záda zesílila a bolest se přestala vracet. Cílem je vrátit vám důvěru v pohyb a udělat záda odolná.

Kdy bolest zad patří nejdřív k lékaři

Většina bolestí zad není nebezpečná, ale některé příznaky vyžadují neodkladné lékařské vyšetření. Vyhledejte lékaře nebo volejte 155, pokud bolest zad doprovází:

• Necitlivost v oblasti hráze, mezi nohama nebo kolem konečníku (takzvané sedlové oblasti).
• Ztráta kontroly nad močením nebo stolicí.
• Náhlá výrazná slabost nohy, podlamování, tažení špičky.
• Silná bolest po úrazu, pádu nebo u člověka s osteoporózou či nádorovým onemocněním.
• Bolest s horečkou a nočním pocením.

Tyhle příznaky mohou znamenat útlak nervů nebo vážnější onemocnění a nepatří k fyzioterapeutovi jako první krok. Právě proto každé vyšetření začínám tím, že tyhle vážné příčiny vyloučím.

Proč řešit bolest zad u mě

• Důkladná diferenciální diagnostika, odliším neurologickou příčinu od mechanické.

• 90 minut na vstupní vyšetření, dost času na pořádné vyšetření i terapii.

• Zaměření na příčinu a návrat k pohybu, ne jen na tlumení bolesti.

• Rozlišuji akutní a dlouhodobé potíže a každou řeším jiným, cíleným postupem.

• U výhřezu a útlaku nervu umím nabídnout konzervativní cestu jako alternativu k operaci.

• ⭐ 4,9 / 5 na Googlu z více než 60 recenzí.

Vstupní vyšetření a ceník

Léčba začíná vstupním diagnostickým vyšetřením. Během 90 minut provedu neurologické i pohybové testy, odliším typ potíží a nastavíme plán.

Platba hotově nebo převodem. Nespolupracuji s pojišťovnami – díky tomu mám na každého pacienta dostatek času a pracuji bez omezení daných pojišťovnami.

Časté otázky

Trápí vás bolest zad nebo beder? 

Ať už vás zablokovala záda, bojíte se operace výhřezu, nebo vás bolest beder trápí opakovaně, objednejte se na vyšetření. Odliším příčinu a nastavíme postup, který vás vrátí k pohybu bez bolesti.

Zdroje

Odborné podklady k této stránce podle PubMedu:

• Gugliotta M a kol. Surgical versus conservative treatment for lumbar disc herniation: a prospective cohort study. BMJ Open, 2016. DOI
• Reiman MP a kol. Return to sport after open and microdiscectomy surgery versus conservative treatment for lumbar disc herniation: a systematic review with meta-analysis. Br J Sports Med, 2016. DOI
• Brinjikji W a kol. Systematic literature review of imaging features of spinal degeneration in asymptomatic populations. AJNR Am J Neuroradiol, 2015. DOI
• Maragkos GA a kol. Prognostic Factors for Adjacent Segment Disease After L4-L5 Lumbar Fusion. Neurosurgery, 2020. DOI

Tato stránka slouží k obecné informovanosti a nenahrazuje individuální lékařské nebo fyzioterapeutické vyšetření.